Osada Paceřice, toho jména jediná v České republice, se nacházejí v Českém ráji, na jižním svahu táhlého návrší, známého mezi řidiči, (především dříve narozenými), a jimi nazvaného, Paceřák.
Dnes již při průjezdu prokopaným a prostříleným památným kopcem po rychlostní komunikaci R35 od Turnova do Liberce s mezinárodním označením E442 si málokdo nostalgicky vzpomene na problémy spojenými s touto lokalitou.
Do povědomí dnešních řidičů se zapisují spíše velké autobazary, jediné co stačí z obce zaregistrovat než zmizí v hlubokém terénním zářezu. Jen při výjezdu z dálnice k zámku Sychrov lze zaregistrovat v zeleni ukrytou obec s dlouhou a často pohnutou historií.
První písemné zmínky jsou datovány letopočtem 1543 jako Paczierzicze, Pačeřice, nakonec Paceřice. Obyvatelé se zabývali především zemědělskou činností. V roce 1608 se v obci nacházelo 12 usedlých sedláků a dva baráčníci, ale těžili i z tehdejšího cestovního ruchu. Vedla tudy důležitá obchodní cesta z vnitrozemí do Horní Lužice a tak je často zmiňována hospoda, kovárna, kolárna a postupně další. Dochovaným svědkem je i pomístní název "Dráha", původní úvozové cesty s pomníkem sv. Jana Nepomuckého z roku 1796,a s reliéfem připomínajícím tragickou smrt kočího pod koly formanského vozu.
Významnou změnu přinesla změna majitele chátrajícího Valdštejnského panství. To koupil roku 1820 Karel Alain z Rohanů, jeden z nejvýznamnějších představitelů francouzské šlechty uprchlé před tamní revolucí r. 1789. Ten zde hodlal vybudovat nové rodové sídlo a tak zahájil velkorysé přestavby a tím vytvořil předpoklady pro rozvoj dalších řemesel a uměleckých dílen. Nastal jakýsi zlatý věk pro celé okolí, kdy zde působili nebo se zde i narodili významné osobnosti, (více v rubrice kronika).
V současnosti je obec známa především větším počtem dobře udržovaných roubených stavení, památnými stromy a volně přístupnými multifunkčními sportovními plochami pro místní občany i přespolní.
V obci je zaveden plyn a veřejný vodovod, díky rychlostní komunikaci je velmi dobře dostupná i ze vzdálenějších míst.
Osada Husa, nejmladší součást obce, teprve od roku 1990. Do té doby v katastru obce Čtveřín jako středisková obec uměle vytvořeného celku Velký Sychrov. Byla nejvíce poznamenaná budováním socialistické vesnice a tím spojené migrace obyvatel.
I když se obec nachází v ochranném pásmu nyní národní kulturní památky, nepodařilo se zde dochovat více původních, historicky cenných objektů. Pozornost zaslouží vila Fialka, rodové sídlo řezbářů Bušků a dnes již hodně pozměněný, pravděpodobný zájezdní hostinec "U divoké husy"z roku 1721, podle kterého dostala obec jméno.
Původně zde stála obec a poplužní dvůr Svojkov, který v období třicetileté války zanikl. Husa byla známá především dílnou uměleckých řezbářů Petra Buška a jeho synů.
Mezi nejznámější rodáky Husy patří syn Petra Buška, český básník, spisovatel a překladatel Karel (1859 - 1929), uměleckým jménem Bohdan Kamínský.
Dalším významným rodákem Husy byl Antonín Beran (1811 - 1845), jeden ze zakladatelů Matice České, vrstevník K. H. Máchy a přítel P. Antonína Marka, libuňského obrozeneckého kněze a národního buditele.
Osada Studnice je část obce, která zásobovala nedostatkovou vodou (malá kašna uprostřed obce) cca 1 000 m dlouhým dřevěným potrubím již v 19. století.
Postupně zde naši předkové vybudovali ve složitých geologických podmínkách několik studní, důmyslně propojili a postavili dva samostatné vodovody. Dnes je i zde vybudované centrální zásobování vodou a voda ze Studnic plní pouze protipožární nádrž, která slouží v hojné míře k osvěžení v horkých letních dnech.
V současné době byla dokončena i plynofikace této části obce.
Osada Kozice je druhou nejmladší součástí obce, pouze od roku 1960, kdy proběhla reforma územní správy. Do této doby byla v katastru obce Ohrazenice (v nově vzniklém okrese Semily, po zrušeném okrese Turnov).
Malebné roubené stavby prozrazují i zde velmi dávnou historii. Dnes slouží nejen k rekreaci chatařů a chalupářů, ale přibývá i stálých obyvatel.
Osada Stádlo je cca 3 km vzdálená část, která patří k obci odedávna. Nachází se na odvrácené severní straně dříve zmíněného návrší v hlubokém údolí říčky Mohelky. Ta přitéká od Hodkovic k Radostínu a dále do Mohelnice, kde se vlévá do Jizery. Meandrující říčka se zalesněnými svahy zde pod zámkem Sychrov vytváří pozoruhodně romantické údolí. Na vrcholu předělu u obce Žďárek, je část obce zvaná Zlatá Hvězda do roku 1990 též součást Paceřic.
Paceřice 100,
463 44 Sychrov, okres Liberec