Změna velikosti písma

Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6
Drobečková navigace

Úvod > O obci > Historie obce > Osada Husa - ohlédnutí za minulostí

Osada Husa - ohlédnutí za minulostí



Osada Husa je správně přičleněna k obci Paceřice v libereckém kraji. Nachází se v jižní části libereckého kraje, poblíž rychlostní komunikace R 35 (E 442) mezi křižovatkou u Ohrazenic u Turnova a Hodkovicemi nad Mohelkou na odbočce k zámku Sychrov jako první sídlo. První zmínky o existenci osídlení v této oblasti se objevují již ve 14. století. Dlouhou dobu byla vesnice, jako hraniční, rozdělena na dvě části mezi dvě panství - Skály, potom Rohozci a Svijanům, druhá část patřila Dubu.

Po 15. století byla osada spojena a jako celek byla prodána panství Skály. V následné době se osada stala součástí obce Svojkov, tvrz stejného jména stála na místě dnešního zámku Sychrov. Ves jako celek zanikla v průběhu třicetileté války a její jméno upadlo v zapomenutí.

Roku 1812 koupil pozemky kníže Rohan, který do roku 1850 postavil dnešní zámek. U obchodní stezky ze středu Čech do Horní Lužice byl postaven zájezdní hostinec "U divoké husy" s kovárnou a několika chalupami v majetku Rohanů. Tím došlo k založení obce Husa, která se postupně rozrůstala a nabývala na významu, zvláště se stavbou císařské silnice od Mladé Boleslavi na Liberec a Jablonec nad Nisou. Další rozvoj regionu byl umožněn stavbou železnice z Pardubic do Liberce.

S rozrůstáním osada byl postaven další hostinec "U Pecinů" (čp. 6), který v období výstavby železnice sloužil i jako ošetřovna a lazaret pro dělníky zraněné při stavbě (ve druhé čtvrtině 19. století).

Při poslední přestavbě a dostavbě zámku Sychrov do dnešní podoby byla na Huse postavena cihelna s kruhovou pecí pro výrobu cihlářského materiálu.

Na dokončování přestavby zámku se podíleli také různí řemeslníci z okolních obcí z nichž zvlášť vynikla umělecká řezbářská dílna Petr Bušek a synové. Firma původně sídlila v domě čp. 18 u křižovatky ve vesnici. V tomto domě se narodil i Karel Bušek, řezbář a pozdější literát a překladatel, který publikoval pod pseudonymem Bohdan Kaminský. Svůj tvůrčí život prožil převážně v Praze. Na paměť jeho narození byla za 1. republiky obyvateli Husy sebrána potřebná částka peněz na pamětní desku, která ještě před II. Světovou válkou byla zhotovena.

Po ukrytí přes II. Světovou válku a poválečné totality byla na konci 20. století instalována a slavnostně odhalena. Po krátké době však byla deska ukradena a v současné době se pracuje na její replice.

Rodina Buškova přesídlila z čísla 18 do vily Fialka (čp. 17 - u silnice k Sychrovu), kde žila i po ukončení činnosti firmy.

Na počátku 20. století firma přesídlila do nového objektu s pozdější průmyslovou budovou (čp. 22 a 23), kterou Buškovi prodali na počátku 20. let 20. století novému majiteli. Firma Bušků, zejména synové Konstantin a Dominik pracovala na dřevořezbách nejprve pro výzdoby šlechtických sídel, dále na tématech církevních pro kostely (oltáře, kříže, sochy svatých, rámy obrazů atd.) a naposledy dřevořezby s užitnou tematikou, jako bytové doplňky (předsíňové a stojanové věšáky, držáky na kartáče, rámy zrcadel a obrazů, servírovací doplňky a další sortiment).

Rozvoj osady pokračoval nadále i ve 20. století. V prvé polovině 20. století byla v osadě dvě velká truhlářství, dva hostince s obchodem se zbožím smíšeným, klempíř a vodoinstalatér, několik krejčích, kovovýroba pana Františka Mokrého, kamenický mistr Sachunský, a další drobní řemeslníci.

Přes II. Světovou válku nalezlo ve vesnici přístřeší 12 rodin vystěhovaných ze Sudet (z Jílového, Hodkovic nad Mohelkou, Liberce, Šluknova).

V polovině 20. století byly k Huse připojeny části obce, které patřily místně k Paceřicím s domy číslovanými dle Paceřic, zvanými "Na perdíku" čp. 90 a 93 a "Šupanda" s čísly 98, 55, 54, 53, 52, 94.

V zámečnictví pana Kováře - v čp. 90 - pracoval jako jeden z dělníků i Václav Laurin, rodák z Kamení, spoluzakladatel továrny na jízdní kola, později na motocykly a automobily Laurin a Klement v Mladé Boleslavi.

Pro zajímavost ještě výňatek z Adresáře Republiky Československé.
(Pro Průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Vydal: Vlastním nákladem firmy Rudolf Mosse. Praha 1931.)

Husa:

Hostince:
Pařízek Antonín - Husa
Kovové zboží:
Mokrý František - Husa
Krejčí:
Čermák Vít - Husa
Smíšené zboží obchod:
Pařízek Antonín - Husa
Trafiky:
Pařízek Antonín - Husa
Truhláři:
Roubínek Jan - Husa
Těšina Bedřich - Husa
Zámečnictví:
Mokrý František - Husa