Změna velikosti písma

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
28 29 30 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12
Daruj život
13
Daruj život
14
Daruj život
15
Daruj život
16
Daruj život
17
Daruj život
18
Daruj život
19
Daruj život
20
Daruj život
21
Daruj život
UZAVŘENÍ OBECNÍHO ÚŘADU - ČERPÁNÍ DOVOLENÉ
22
Daruj život
UZAVŘENÍ OBECNÍHO ÚŘADU - ČERPÁNÍ DOVOLENÉ
23
Daruj život
UZAVŘENÍ OBECNÍHO ÚŘADU - ČERPÁNÍ DOVOLENÉ
24
Daruj život
UZAVŘENÍ OBECNÍHO ÚŘADU - ČERPÁNÍ DOVOLENÉ
25
Daruj život
UZAVŘENÍ OBECNÍHO ÚŘADU - ČERPÁNÍ DOVOLENÉ
26
Daruj život
UZAVŘENÍ OBECNÍHO ÚŘADU - ČERPÁNÍ DOVOLENÉ
27
Daruj život
UZAVŘENÍ OBECNÍHO ÚŘADU - ČERPÁNÍ DOVOLENÉ
28
Daruj život
UZAVŘENÍ OBECNÍHO ÚŘADU - ČERPÁNÍ DOVOLENÉ
29
Daruj život
UZAVŘENÍ OBECNÍHO ÚŘADU - ČERPÁNÍ DOVOLENÉ
30
Daruj život
UZAVŘENÍ OBECNÍHO ÚŘADU - ČERPÁNÍ DOVOLENÉ
31
Daruj život
1
Daruj život
Drobečková navigace

Úvod > O obci > Historie obce > Osada Husa - ohlédnutí za minulostí

Osada Husa - ohlédnutí za minulostí



Osada Husa je správně přičleněna k obci Paceřice v libereckém kraji. Nachází se v jižní části libereckého kraje, poblíž rychlostní komunikace R 35 (E 442) mezi křižovatkou u Ohrazenic u Turnova a Hodkovicemi nad Mohelkou na odbočce k zámku Sychrov jako první sídlo. První zmínky o existenci osídlení v této oblasti se objevují již ve 14. století. Dlouhou dobu byla vesnice, jako hraniční, rozdělena na dvě části mezi dvě panství - Skály, potom Rohozci a Svijanům, druhá část patřila Dubu.

Po 15. století byla osada spojena a jako celek byla prodána panství Skály. V následné době se osada stala součástí obce Svojkov, tvrz stejného jména stála na místě dnešního zámku Sychrov. Ves jako celek zanikla v průběhu třicetileté války a její jméno upadlo v zapomenutí.

Roku 1812 koupil pozemky kníže Rohan, který do roku 1850 postavil dnešní zámek. U obchodní stezky ze středu Čech do Horní Lužice byl postaven zájezdní hostinec "U divoké husy" s kovárnou a několika chalupami v majetku Rohanů. Tím došlo k založení obce Husa, která se postupně rozrůstala a nabývala na významu, zvláště se stavbou císařské silnice od Mladé Boleslavi na Liberec a Jablonec nad Nisou. Další rozvoj regionu byl umožněn stavbou železnice z Pardubic do Liberce.

S rozrůstáním osada byl postaven další hostinec "U Pecinů" (čp. 6), který v období výstavby železnice sloužil i jako ošetřovna a lazaret pro dělníky zraněné při stavbě (ve druhé čtvrtině 19. století).

Při poslední přestavbě a dostavbě zámku Sychrov do dnešní podoby byla na Huse postavena cihelna s kruhovou pecí pro výrobu cihlářského materiálu.

Na dokončování přestavby zámku se podíleli také různí řemeslníci z okolních obcí z nichž zvlášť vynikla umělecká řezbářská dílna Petr Bušek a synové. Firma původně sídlila v domě čp. 18 u křižovatky ve vesnici. V tomto domě se narodil i Karel Bušek, řezbář a pozdější literát a překladatel, který publikoval pod pseudonymem Bohdan Kaminský. Svůj tvůrčí život prožil převážně v Praze. Na paměť jeho narození byla za 1. republiky obyvateli Husy sebrána potřebná částka peněz na pamětní desku, která ještě před II. Světovou válkou byla zhotovena.

Po ukrytí přes II. Světovou válku a poválečné totality byla na konci 20. století instalována a slavnostně odhalena. Po krátké době však byla deska ukradena a v současné době se pracuje na její replice.

Rodina Buškova přesídlila z čísla 18 do vily Fialka (čp. 17 - u silnice k Sychrovu), kde žila i po ukončení činnosti firmy.

Na počátku 20. století firma přesídlila do nového objektu s pozdější průmyslovou budovou (čp. 22 a 23), kterou Buškovi prodali na počátku 20. let 20. století novému majiteli. Firma Bušků, zejména synové Konstantin a Dominik pracovala na dřevořezbách nejprve pro výzdoby šlechtických sídel, dále na tématech církevních pro kostely (oltáře, kříže, sochy svatých, rámy obrazů atd.) a naposledy dřevořezby s užitnou tematikou, jako bytové doplňky (předsíňové a stojanové věšáky, držáky na kartáče, rámy zrcadel a obrazů, servírovací doplňky a další sortiment).

Rozvoj osady pokračoval nadále i ve 20. století. V prvé polovině 20. století byla v osadě dvě velká truhlářství, dva hostince s obchodem se zbožím smíšeným, klempíř a vodoinstalatér, několik krejčích, kovovýroba pana Františka Mokrého, kamenický mistr Sachunský, a další drobní řemeslníci.

Přes II. Světovou válku nalezlo ve vesnici přístřeší 12 rodin vystěhovaných ze Sudet (z Jílového, Hodkovic nad Mohelkou, Liberce, Šluknova).

V polovině 20. století byly k Huse připojeny části obce, které patřily místně k Paceřicím s domy číslovanými dle Paceřic, zvanými "Na perdíku" čp. 90 a 93 a "Šupanda" s čísly 98, 55, 54, 53, 52, 94.

V zámečnictví pana Kováře - v čp. 90 - pracoval jako jeden z dělníků i Václav Laurin, rodák z Kamení, spoluzakladatel továrny na jízdní kola, později na motocykly a automobily Laurin a Klement v Mladé Boleslavi.

Pro zajímavost ještě výňatek z Adresáře Republiky Československé.
(Pro Průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Vydal: Vlastním nákladem firmy Rudolf Mosse. Praha 1931.)

Husa:

Hostince:
Pařízek Antonín - Husa
Kovové zboží:
Mokrý František - Husa
Krejčí:
Čermák Vít - Husa
Smíšené zboží obchod:
Pařízek Antonín - Husa
Trafiky:
Pařízek Antonín - Husa
Truhláři:
Roubínek Jan - Husa
Těšina Bedřich - Husa
Zámečnictví:
Mokrý František - Husa