Dějiny rodů a domů ve vsi – v osadě Husa

přidáno: 27. 4. 2011 13:42, autor: Obec Paceřice   [ aktualizováno 27. 4. 2011 13:54 ]
Původně přidáno 6.4.2007, autor Administrátor
 

Informace o dějinách Husy zpracované panem Josefem  Havlíčkem.

 

 

Dějiny rodů a domů ve vsi – osadě Husa 

Podle údajů na internetové stránce obce Paceřice vznikla osada Husa v roce 1721, když předtím existující domky patřící ke svojkovskému panství byly zničeny. První zachované údaje z pozemkových knih jsou za obec Sichrov, panství Svijany, kde jsou i údaje za Husu. Nejstarší dosažený zpětný údaj je z roku 1739.

Osada Husa patřila od roku 1795 k faře ve Vlastibořicích (tehdy Lastibořice), která byla od toho roku pověřena vedením matrik i pro Husu. Matriky jsou uloženy ve Státním oblastním archivu (SOA) Litoměřice. Předtím vedla matriky i pro Husu fara v Loukově, její údaje jsou v SOA Zámrsk. Údaje o oddaných na Huse z té doby ukazují, že na Huse přibylo v 19. století obyvatel z jiných vesnic, také až z Prahy. Bylo to dáno koupí Sichrova a svijanského panství šlechtickým rodem Rohanů, kteří museli před revolucí utéci z Francie. Charles Alain Gabriel kníže Rohan získal český inhalát (povoleno usídlení v zemi) za napoleonských válek v roce 1808. V roce 1820 koupil panství Svijany včetně malého zámečku Sichrov od Vartemberků. Získal tím i 10 dvorů ve vlastní režii. Rohanové začali budovat a vybudovali výstavný zámek Sychrov, jak ho známe dnes. K tomu si pozvali řemeslníky odjinud, i z Prahy. Především to byl řezbář Petr Bušek, s nímž se Rohan seznámil při sezeních s jinými šlechtici v Praze. Zde poznal jeho vysokou uměleckou úroveň. Proto ho přemluvil, aby se přestěhoval na jeho panství a vyšperkoval jeho budovaný zámek. Podrobně je o Buškově rodu psáno v Kronice Paceřic od Břetislava Vojtíška. 

V jednotlivých domech žilo více rodin. Přistěhovalí pracovníci se zde často přiženili. Matriky vedené na faře ve Vlastibořicích to potvrzují. Proto také osada Husa v 19. století překotně vzrostla. Především šlo o řezbáře a truhláře, ale také o zedníky, zámečníky, i puškaře aj. Osada se tím stávala soběstačnější. Byl zde pekař, řezník, krejčí, také tkalci. Statek Sychrov část svých pozemků pronajal, asi i domkářům na Huse. V roce 1920 orgány pozemkové reformy rozdělily drobným nabyvatelům 1006 ha zemědělské půdy, nejen na Huse.

Další zjištěné údaje o vzniku a rozvoji osady Husa pocházejí ze stabilního katastru, tj. z roku 1843 (Národní archiv v Praze) a pokračují údaji z pozemkové knihy uložené na katastrálním úřadu v Liberci. Zde jsou údaje od roku 1843 do poloviny 20. století.

Číslování domů čísly popisnými bylo provedeno podle nařízení císařovny Marie Terezie z roku 1771 a šlo postupně podle obvodu osady. Pokud je posloupnost narušena, lze mít za to, že další domy vznikly později, po roce 1771. V době zavedení čísel popisných bylo na Huse asi 7 domů, z toho jeden chalupník – čp.6 – ostatní domkáři. Dále přibylo pět domů do čp. 12 a teprve do roku 1843 byly postaveny domy do čp.18, V roce 1895 zde bylo již 21 domů se 167 obyvateli. Všichni majitelé nových domů byli domkáři, to znamená v té době bez zemědělské půdy. Potom však počet obyvatel poklesl. V roce 1910 měla Husa 23 domů a 118 obyvatel. Některá jména nejsou zcela jasná. V různých dobách různými zapisovateli byla psána různě, jak je vidět u některých domů.

Číslování parcel je ze stabilního katastru provedeného v roce 1843, z téhož roku je i mapa. Číslování parcel proto neodpovídá číslování domů. V roce 1843 měli zemědělské pozemky (kromě zahrad) ještě čp. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8. Ostatní byly pouze domky se zahradami.

Z pozemkových knih nelze získat přesné údaje, zda jde v převodu na nové majitele tržní smlouvou o převod na děti i provdané a přiženěné, anebo o nové majitele. Většinou šlo o převod na děti, ať už ženatého syna nebo vdanou dceru. Prodej cizím lidem se rozšířil v 19. a 20. století.

Obyvatelé Husy také byli povinni robotovat pro panství Svijany a platit kontribuce – platby. Tak v roce 1789 (1791) mělo povinnou ruční robotu osm domů (čp. 1 až čp. 8) ve výši 13 až 26 robotních dnů ročně. Robotě podléhali (není jisté, že čísla popisná odpovídají dnešním čp.):

1 Jan Laurin 26 dní
Jiří Laurin 13 dní
2 Franc Dlabola 13 dní
3 Jan Večerek 26 dní
4 Jan Kvintus 26 dní
5 Jan Kippa (?) 13 dní
6 Matěj Odcházel 13 dní
7 Rafael Beran 0 dní
8 Jakub Koťátko 13 dní

Žili zde převážně mladí lidé, což se projevovalo i v počtu dětí. Je to vidět i na počtu školáků, kteří chodili do školy v Radostíně. Nejvíce to bylo v roce 1812 - 25 žáků. V roce 1831 to bylo 16 žáků z deseti rodin, v roce 1834 16 žáků a v roce 1840 14 žáků. Další údaje jsou ve školní kronice Školy Radostín.

Husa čp. 1 – stavební parcela č. 74

Tato chalupa byla v r. 1739 od tehdejší vrchnosti statků Sichrova Mikulášovi Laurinovi zaprodána neb darována. Chalupa byla pravděpodobně vystavěna ještě dříve a Laurinovi tam asi bydleli. V roce 1751 koupil od Mikuláše Laurina chalupu Jan Laurin za 48 kop zlatých. V roce 1805 koupil chalupu, před časy s gruntem i zakoupenou neb darovanou, od vdovy po Janu Laurinovi se všema polma a zahradou Vojtěch Laurin za 100 kop zlatých, které doplatil v roce 1811. V roce 1796 si vzal Václav Macoun ze Žďárku Annu Laurynovou. V roce 1823 si vzal Václav Pelant z Albrechtic čp. 11 Kateřinu Laurynovou (oba byli osmnáctiletí a potřebovali svolení rodičů a vrchnosti). V roce 1824 si vzal Karel Beran (25 let) z Jenšovic 42 za manželku Annu Laurinovou (17 let). Václav Laurin, který tuto chalupu vlastnil, ji v roce 1826 prodal Karlovi Beranovi za 200 zlatých. V roce 1833 se sem přiženil Jan Kovář (22 let), který si vzal Alžbětu Laurynovou z Husy čp. 1 (19 let). Laurinovi měli úrodu na děvčata, ale žádného chlapce. Podle zápisu v pozemkové knize již v roce 1831 prodal Karel Beran dominikální chalupu (vesnickou, ve vlastnictví) Janu Kovářovi za 771 zlatých / 360 zlatých konvenční ceny. 320 zlatých zaplatil, zbyly dluhy dvěma dcerám Václava Laurina po 60 zlatých, Václavovi Laurinovi 52 zlatých a Karlovi Beranovi 80 zlatých. Tento prodej stvrdil František Laurin, rychtář a František Vávra, konšel, oba z Kamení, kam Husa patřila.

 V roce 1843 byl majitelem Jan Kovář, domkař, který měl několik polností směrem k rohanovské aleji. V roce 1861 si vzal Josef Altman, zámecký podomek (36 let) Barboru Kovářovou z Husy čp. 1. Kovářovi zde žili až do roku 1893. V roce 1893 si vzal František Dostrašil z Voděrad (vdovec) Marii, rozenou Mužáková, vdovu po Františku Kovářovi. Mužákovi předtím možná bydleli na Huse čp. 12. V tomto roce koupili dům tržní smlouvou Adolf a Anna Vinšovi. Po smrti Adolfa Vinše koupil dům v roce 1896 Jiří Kapras (exekuce ?). V roce 1909 přešlo vlastnictví tržní smlouvou na Josefa a Žofii Záchumských, po nichž to zdědili v roce 1941 Josef a Helena Švecovi. V roce 1952 koupil dům Josef Černý a v roce 1953 získali dům Alois a Ludmila Valtrovi.

Husa čp. 2 – st.p. 73

Tato chalupa je pravděpodobně stejně stará jako čp. 1. Zatím však nebyly zjištěny žádné dochované doklady. V roce 1799 koupil Václav Dlabola chalupu s kovárnou a dílnou od otce Františka Dlaboly za 300 zlatých, které doplatil v roce 1810. Dlabolovi měli tuto chalupu již dříve, jak vyplývá i z dalšího zápisu v matrice. V roce 1798 si vzal Josef Bartoš ze Žďárku (30 let) Rozálii Dlabolovou (18 let) z Husy čp. 2. Její otec byl na Huse kovářem. V roce 1800 si vzal František Hnízdil (23 let), chalupník ze Sedlejovic, za manželku Barboru Dlabolovou (21 let). V roce 1834 si vzal Jan Vrisvejka (?) (21 let) Annu Dlabolovou (18 let).

V roce 1843 vlastnil chalupu Václav Dlabola, domkař. V roce 1869 si vzal Josef Dlabola, kočí z Husy čp. 2, za manželku Aloisii Mužákovou. V roce 1872 si vzal František Zakouřil, služebný z Husy čp. 2, Annu Makovičkovou z Dřevěnic. Dlabolovi zde hospodařili až do roku 1905, kdy si Marie Dlabolová vzala Adolfa Drbohlava. V roce 1930 koupili dům Josef a Anna Cimrmanovi. V roce 1952 dům koupil Josef Hozák a v roce 1962 přešlo vlastnictví dědictvím na Emilii Hozákovou.

Husa čp. 3 – st.p. 65

V roce 1761 koupil chalupu Jiří Večerník od svého otce Daniela Večerníka za 15 kop zlatých. To znamená, že chalupa musí být starší. V roce 1795 se sem přiženil Jan Hoření z Vrchů, který si vzal Annu Mrázovou (?). V roce 1802 povolil slavný ouřad hospodářský panství Svijany dobrovolnou smlouvu a koupi: Jiří Večerník prodal Janu Hořenímu gruntovní chalupu za 80 zlatých. V roce 1823 si vzal Václav Beran (38 let), vdovec, Alžbětu, dceru Mráze. V roce 1841 si vzal Emanuel Hoření, chalupník z Husy čp. 3, Kateřinu Kocmanovou z Rakous čp. 9. V roce 1843 byl vlastníkem chalupy Hoření Jan, domkař. V roce 1874 si vzal Antonín Jirosch, zámečník, za manželku Terezii Hoření z Husy čp. 3. V roce 1881 se přiženil Josef Resl, truhlář z Jiviny, k Antonii Hoření z Husy čp. 3. V roce 1881 byli vlastníky Josef a Antonie Reslovi. Po smrti Josefa zdědila jeho polovinu Antonie Reslová. V roce 1914 získali vlastnictví tržní smlouvou Bedřich a Anna Těšinovi, od nichž to v roce 1963 koupil JZD Velký Sychrov. To ovšem nebyla původní stará chalupa,výstavná vila. Po restituci v roce 1992 získali vlastnictví Těšinovi zpět.

 Husa čp. 4 – st.p. 79

V roce 1803 zde bydlel Jan Koťátko (asi ne jako vlastník) starý 23 roků, který si vzal Marii Pluhařovou z Kamení 1. V roce 1846 si vzal Josef Šikeš (?) starý 27 roků za ženu Terezii Schergerovou (32 let). V roce 1853 si v tomto domě vzal Jan Bauer, knížecí posel z Prahy – vdovec (42 let), za manželku Annu Čechovou, dceru šafáře ze Želivi čp. 1. V témže roce si František Beran (31 let) vzal za ženu Rozalii Lebedovou z Kobilky čp. 9.

V roce 1843 byl vlastníkem Beran Karel, domkař. V roce 1851 získali vlastnictví tržní smlouvou František a Rozalie Beranovi. Po nich to zdědil v roce 1884 nezletilý Václav Beran. V roce 1872 si vzal Václav Slanina ze Záborčí Josefu Beranovou z Husy čp. 4. V roce 1874 si vzal Jan Beran, pokrývač z Husy čp. 4 za manželku Annu Kozlovou, nájemnici z Husy čp. 10. V roce 1879 si vzal Jan Louda ze Žďáru Alžbětu Beranovou z Husy čp. 4. V roce 1882 si vzal František Bureš, voják a zedník z Lažan, Antonii Kozlovou, původně z Husy čp. 10, bydlící v čp. 4. V roce 1885 si vzal Josef Ruta z Lísky za manželku Kateřinu Beranovou z Husy čp. 4. V roce 1890 byl proveden výmaz nezletilosti a Václav Beran se oženil s nezletilou Annou, na kterou převedl polovinu majetku. V roce 1892 si vzal František Hozák, bytem na Huse čp. 4, za manželku Annu Koťátkovou, z Husy čp. 2, nyní bytnici v čp. 4. V roce 1898 byl Václav Beran prohlášen za šíleného a výmaz šílenosti byl zrušen v roce 1919. V roce 1923 získala vlastnictví odstupní smlouvou Anna Bulířová. V roce 1940 přešlo vlastnictví postupní smlouvou (rodiče přenechali provdané dceři a zeťovi) na Václava a Františku Kvapilovi.

Husa čp. 5 – st.p. 78

Tento dům existoval již v době zavedení čísel popisných. V roce 1806 si vzal František Odcházel (23 let), syn Matěje Odcházela, za manželku Annu Fantovou (23 let) ze Soběslavic čp. 23. V roce 1842 si vzal Martin Petrina, truhlář (42 let) za ženu Kateřinu Odcházelovou (32 let). V roce 1849 si vzal Jakub Janků (29 let) za ženu Františku Odcházelovou (27 let). V roce 1843 byl vlastníkem Odcházel František, domkař. V roce 1864 přešlo vlastnictví tržní smlouvou na Hynka a Rozálii Macháčkovi po ½. V roce 1866 si František Nejedlo z Paceřic čp. 14 (34 let) vzal Alžbětu Dobiášovou, (vdova 36 let) z Husy čp. 5. V roce 1884 si František Mráz, truhlář z Modřišic, vzal Annu Macháčkovou z Husy čp. 5. Po zemřelém Hynkovi druhou ½ zdědila v roce 1900 Rozalie Macháčková a po ní v roce 1905 Anna, provdaná Mrázková. Od ní to v témž roce koupila Josefa Chlebnová. V roce 1911 domek od ní koupili ženatý syn s manželkou Karel a Žofie Chlebnovi. Tento domek zanikl a Chlebnovi žili v domě čp. 12.

Husa čp. 6 – st.p. 75, 76

Pravděpodobně se jedná o jednu z nejstarších chalup na Huse. Byla zde hospoda U Divoké husy, podle niž dostala osada také jméno. V roce 1799 si vzal František Beran (26 let), vlastník a šenkýř u Divoké Husy, za ženu Kateřinu Hozmanovou z Radimovic čp. 6. V roce 1805 si vzal Václav Pecina, (20 let) chalupník z Lažan, za manželku Barboru Beranovu (17 let). Později se asi stal vlastníkem. V roce 1824 si vzal Jan Bůček (23 let) z Ploukonic 8 za ženu Marii Beranovou, dceru hospodského. Jednalo se o velký dům, kde asi bydlelo více rodin. V roce 1840 si vzal František Kopřiva (26 let – vdovec) ze Mšena čp. 40, Marii Pečinovou (17 let). V roce 1841 si zde vzal Jan Becker (30 let) Magdalenu Vidermannovou (30 let). V roce 1844 si vzal Václav Beránek (35 let) za manželku Terezii Pečinovou (20 let), dceru šenkýře. V roce 1847 si vzal Jan Krejhanzl (26 let) Josefu Pečinovou (21 let). V roce 1849 si zde vzal Kilian Schöbel (61 let), vdovec z Hodkovic, Josefu Vettrabovou. V roce 1857 se oženil František Čepička z Vršovic Aloisii Domsovou, dceru zbrojíře z Husy čp. 6. V roce 1871 si vzal František Hauser, krejčí z Hodkovic za manželku Antonii Pecinovou, dceru hostinského z Husy čp. 6.

V roce 1843 byl vlastníkem Petřina Antonín, chalupník. (chybné psaní jména?) V roce 1877 to po něm zdědil Antonín Pecina. Také on předčasně zemřel a zdědila to Josefa Pecinová. V roce 1903 získali vlastnictví tržní smlouvou Jaroslav a Marie Pecinovi, kteří měli povinnost k nevypořádaným sourozencům Ladislavovi a Bertě. Když v roce 1907 Jaroslav zemřel, zdědila jeho ½ manželka Marie Pecinová. V roce 1910 koupili usedlost tržní smlouvou Václav a Františka Vyšatovi. V roce 1947 získala dědictvím ½ Marie Vélová.

 Husa čp. 7 – st.p. 71

 Tato chalupa existovala již v době zavádění čísel popisných. Bližší údaje se nepodařilo zjistit. V roce 1843 byl vlastníkem Koťátko Jan, domkař. V roce 1854 si vzal Jan Dostrašil (24 let) z Vodalnovic čp. 20, za ženu Alžbětu Koťátkovou z Husy čp. 7. V roce 1859 si vzal Ferdinand Maruška, vdovec a tkadlec z Hodkovic, Annu Koťátkovou, vdovu z Husy čp. 7. V roce 1868 si vzal Václav Koťátko z Husy čp. 7 Annu Dlabolovou, dceru kováře z Husy čp. 2. V roce 1868 získali vlastnictví tržní smlouvou Josef a Anna Macháčkovi, po ½. (Noví vlastníci?) V roce 1901 získali vlastnictví zděděním a odstoupením Karel a Františka Macháčkovi. V roce 1920 získal druhou ½ po zemřelé Františce Karel Macháček. V roce 1933 zdědil domek Josef Macháček.

Husa čp. 8 – st.p. 72

V roce 1793 koupil Jiřík Laurin od Jana Laurina kousek pole za 5 kop zlatých pro stavbu baráku. Převzal na sebe povinnost roboty a kontribuce. Tím vznikla nová chalupa čp. 8. Smlouvu podepsal Jan Laurin, rychtář kamenský. V roce 1817 si vzal Jan Nezdara, (33 let) propuštěný voják z Jílového, za manželku Kateřinu Laurinovou (25 let) z Husy čp.8. V roce 1818 koupil Jan Nezdara tuto chalupu od Jiřího Laurina za 200 zlatých. V roce 1823 získala barák podle právního odevzdání vdova Kateřina Nezdarová za 500 zlatých vídeňského čísla. Z toho patří Jiřímu Laurinovi 160 zlatých. V roce 1824 si vzal Václav Šplechta (20 let) z Lažan 27, za manželku Kateřinu Nezdarovou (32 let) – vdovu po Janu Nezdarovi. (Kvůli majetku, aby měl kdo pracovat?) V roce 1849 se oženil Václav Semerádek (31 let) z Červenice čp. 14 s Annou Šlechtovou (24 let).

V roce 1843 byl vlastníkem Šlechta Václav, domkař. V roce 1858 se oženil Karel Šlechta z Husy čp. 8 s Františkou Roubínkovou z Jiviny. V roce 1868 si vzal Josef Šlechta z Husy čp. 8 za manželku Marii Zakouřilovou, vdovu z Rybníka. V roce 1874 po něm domek zdědil nezletilý Josef Šlechta, který dosáhl zletilosti teprve v roce 1891. V roce 1897 došlo k exekučnímu prodeji a v roce 1898 bylo vlastnictví po exekuci přiřknuto Emanuelu Nemastilovi. V roce 1926 získali vlastnictví manželé Karel a Marie Nemastilovi po ½. V roce 1949 získala podle oddacího listu vlastnictví Josefa Němečková, která zajišťovala Nemastilovým výměnek.

Husa čp. 9 – st.p. 69

 V roce 1824 si vzal Josef Lauryn (26 let) ze Štveřína čp. 15, za manželku Annu Moušenskou (?) (30 let), vdovu z Husy čp. 9. V roce 1837 se oženil František Havlíček (22 let) z Borčic s Annou Moušenskou (?) z Husy čp. 9.

 V roce 1843 byl vlastníkem Roubíček František, domkař. V roce 1862 si v tomto domě vzal Jan Grundman, nádeník, Annu Trutnovskou, dceru truhláře z Husy čp. 9. V roce 1876 zdědila domek Anna Odcházelová. V roce 1885 zděděním a tržní smlouvou získali domek Josef a Marie Nejedlovi po ½. V roce 1888 si Václav Laurin, rezervník a pekař, bytem v Huse čp. 9, vzal za manželku Františku Roubínkovou z Albrechtic. V roce 1888 na základě exekuce a smíru získala tržní smlouvou vlastnictví Františka Roubínková. Od ní to koupili tržní smlouvou v roce 1897 Vincenc a Anna Nejedlovi, po ½. (Příbuzní Nejedlů, který dům vlastnili v roce 1885?) V roce 1927 zdědila ½ po zemřelém Vincovi Nejedlo jeho manželka Anna Nejedlová. V roce 1943 zdědili domek nezletilí Ludvík (zletilost v roce 1953) a Dagmar (zletilost v roce 1957) Poršovi. V roce 1959 podle oddacího listu získal vlastnictví Josef Jíra.

Husa čp. 10 – st.p. 70

Nová dědičná chalupa byla postavená na vrchnostenském gruntu v roce 1820 Josefem Zezulou, který byl povinen zaplatit 90 kop zlatých a měl povinnou robotu. V roce 1843 byl vlastníkem Žežula Josef, domkář. V roce 1857 si vzal Josef Kozel, podruh v domě čp. 10, za manželku Annu Krskovou z Jiviny. V roce 1868 si vzal Antonín Špaček z Rousovic Marii Fuksovou, jejíž otec byl kovářem v Huse čp. 10. V roce 1870 si vzal Josef Mráz, syn chalupníka z Kozic čp. 71, za manželku Annu Kozlovou z Husy čp. 10 a bylo na něj převedeno vlastnictví. V roce 1876 si vzal Václav Vinš, voják a zedník z Paceřic čp. 61, Kateřinu Kozlovou z Husy čp. 10. Kozlova rodina zde bydlela i po převedení na Mráze. V roce 1887 na základě narovnání (se sourozenci?) získali vlastnictví Josef a Anna Mrázovi po ½. V roce 1894 si vzal František Mach ze Třtí za manželku Mrázovu dceru z Husy čp. 10. V roce 1896 si vzal Josef Mráz, řezník na Huse čp. 10, za manželku Annu Seidlovou, která zde sloužila. V roce 1922 zdědil domek Bedřich Mráz, který se v roce 1924 oženil a nechal polovinu připsat na svou manželku Marii. V roce 1926 zdědil ½ po otci Bedřichovi nezletilý syn Vladimír Mráz. V roce 1932 získal tržní smlouvou ½ po Marii Mrázové Antonín Šilt. V roce 1934 získala od Antonín Šilta ¼ z celku Marie Novotná. V roce 1936 po Marii Novotné zdědili Vladimír Mráz a Hana Horáková po 1/8 z celku.V roce 1939 soud přiklepl nezletilému Vladimíru Mrázovi vlastnictví i ¼ po Antonínu Šiltovi. V roce 1948 získali tržní smlouvou vlastnictví Ladislav a Marie Kozlovi, po ½. V roce 1950 zdědil po Marii Kozlové druhou ½ Ladislav Kozel.

 Husa čp. 11 – st.p. 68

V roce 1823 si vzal Václav Říha (24 let) Annu Procházkovou z Chloumků (22 let). V roce 1828 si vzal Josef Čapek (22 let)Terezii Hrippovou z Hodkovic (29 let). V roce 1843 byl vlastníkem Welle Josef, domkář. V roce 1865 se sem přiženil Josef Roubínek z Albrechtic, který si vzal Annu Domsovou, dceru puškaře z Husy čp. 11. V roce 1866 získal vlastnictví tržní smlouvou Josef Roubínek, po němž to zdědil v roce 1901 Jan Roubínek. Ten se v roce 1902 oženil a ½ přenechal své manželce Emilii Roubínkové. V roce 1942 získal vlastnictví postupní smlouvou (zděděním) Zdeněk Roubínek. V roce 1866 bylo při koupi zaznamenáno zástavní právo pro Josefa Mužíčka na 200 zlatých.

Husa čp. 12 – st.p. 77

V roce 1843 byl vlastníkem Chlebna Karel, domkář. V roce 1842 se v tomto domě oženil Jan Koryto (34 let) s Annou Pácalovou (41 let) z Turnova čp. 36. V roce 1847 si zde vzal Kristian Benjamin Liepolt (40 let), truhlář ze Žitavy, Františku Trutnovskou (37 let) z Jesenného. V roce 1873 se oženil Petr Chlebna, knížecí sluha z Husy čp. 12 (32 let), s Alžbětou Kalivodovou ze Zahájí (36 let). V roce 1876 zdědil a získal postoupením domek syn Karel Chlebna, který si vzal za manželku Žofii Chlebnovou a převedl na ni ½ vlastnictví. V té době jim již patřil i dům čp. 5, který později zanikl. V roce 1887 si Karel Chlebna, vdovec stár 47 let, krejčí, vzal za manželku Annu Vaisovou, dceru tkalce z Husy čp. 21 (26 let). V roce 1889 si vzal Josef Kovář, rezervník a zedník z Paceřic čp. 16, za manželku Marii Chlebnovou, dceru Krejčího z Husy čp. 12. V roce 1948 získali vlastnictví postupní smlouvou syn Karel a Miloslava Chlebnovi. Již předtím byl Karel Chlebna ženatý s Jiřinou Koškovou ze Sedlejovic. Tato však v roce 1946, tři měsíce po porodu syna Karla, zemřela a její manžel se oženil podruhé a vzal si za manželku Miloslavu Chlebnovou.

V roce 1876 vznikl postoupením Václavu Chlebnovi nárok na výměnek, kde žil až do roku 1911. Po něm žil na výměnku otec Karel Chlebna až do roku 1948. V roce 1901 zdokonalovali hospodářství a půjčili si od Spořitelny města Turnova 1.300 zlatých, které splatili v roce 1925. Karel Chlebna měl kromě výměnku ještě pohledávku 1100 zlatých za vlastníkem a provdanou dcerou v Paceřicích (kn.vl. 136). Toto zástavní právo přešlo v roce 1913 na Annu Chlebnovou (dceru), bylo splaceno v roce 1916. V roce 1934 si vypůjčili v Kampeličce v Paceřicích 17.000 Kč (nákup pozemků z pozemkové reformy?) a v roce 1937 v Hodkovické české záložně 6.000 Kč, v roce 1938 v Okresní záložně hospodářské v Turnově 7.000 Kč, které byly v roce 1945 splaceny.V roce 1948 byl zaznamenán výměnek pro Žofii Chlebnovou.

 Husa čp. 13 – st.p. 67

V roce 1843 byl vlastníkem Poselt František, domkář. V roce 1842 si vzal Josef Zakouřil (24 let) z Doubí čp. 1 za ženu Kateřinu Poseltovou (19 let), dceru zedníka z Husy čp. 13. V roce 1850 si Antonín Zakouřil (29 let), z Radimovic čp. 2, vzal za ženu Annu Poseltovou (31 let). V roce 1861 koupili domek tržní smlouvou František a Anna Postlovi, po ½. V roce 1876 si vzal Karel Zakouřil, vojáka čeledín z Husy čp.6, Josefu Poseltovou, dceru obuvníka z Husy čp. 13. V roce 1895 si vzal František Petroušek, nádeník ze Želejova (34 let), Barboru roz. Šulcová, vdovu (39 let) po Václavu Posltovi z Husy čp. 13. V roce 1895 podle kopulačního listu fary Vlastibořice získal vlastnictví ½ František Petrnoušek. V roce 1927 bylo zapsáno, že Barbora Postlová se přejmenovává na Petrnouškovou. V témž roce koupili domek tržní smlouvou Jan a Emilie Roubínkovi, po ½. V roce 1942 získali vlastnictví postupní smlouvou od svých rodičů Jan a Jarmila Roubínkovi. V roce 1961 v rámci združstevňování přešlo vlastnictví na Dubenu, lidové družstvo dřevozpracující.

 Husa čp. 14 – st.p. 66

V roce 1841 si Jiří Pluhař (54 let –vdovec) z Husy čp. 14 vzal za ženu Annu Kočí (34 let). V roce 1843 byl vlastníkem Pluhař Josef, domkař. V roce 1843 si vzal František Zakouřil (26 let), z Radimovic čp. 2 za ženu Alžbětu Pluhařovou (18 let). V roce 1853 si vzal Václav Pluhař (21 let) za ženu Kateřinu Špetlíkovou (22 let) z Přepeř čp. 32. V roce 1854 si vzal Matěj Kozel (44 let), nádeník z Radostína, Kateřinu Pluhařovou (34 let). V roce 1864 si Jakub Pluhař, pokrývač z Husy čp. 14, vzal za manželku Františku Vitvarovu, (37 let) dceru rolníka ze Zboží. V roce 1865 si vzal Václav Beran, podruh z Vohrazenic (30 let) Annu Pluhařovou (22 let) z Husy čp. 14. V tomto domě si vzal Josef Mužák, hudebník z Radostína, za manželku Alžbětu Bártovou, dceru šafáře se Semína. V roce 1883 si v tomto domě si vzal Josef Samohrd, voják a švec, Marii Bajzovou, oba zde bydlící. V roce 1882 byl vlastníkem Josef Pluhař, po němž to v roce 1885 zdědil nezletilý Václav Beran. V roce 1888 si vzal Emanuel Nemastil, puškař z Husy čp. 14, Františku Pluhařovou také z Husy čp. 14. V roce 1897 domek koupili tržní smlouvou Václav a Josefina Beranovi, po ½. V roce 1940 získali odevzdacími listinami vlastnictví Václav Nejedlo ¼ a Františka Nejedlová ¾. Vždy se asi jednalo o děti provdaných dcer.

Husa čp. 15 – st.p. 80

V roce 1843 byl vlastníkem Kraus František, domkař. V roce 1843 si vzal Štěpán Krause (21 let), pokrývač (?) z Husy čp. 15, za ženu Petrinu Beranovskou (25 let) z Louček. V tomto domě asi bydlel i Antonín Veis, tkadlec a vdovec (43 let), který si v roce 1857 vzal za manželku Helenu Vinařovou z Turnova (29 let). V roce 1868 si Josef Fleissig, z Husy čp. 18 si vzal Antonii Kroušovou, dceru pokrývače z Husy čp. 15. V roce 1862 koupil domek tržní smlouvou Richard König, po němž to zdědil v roce 1883 Čeněk Smolík. V roce 1884 zde byla exekuční dražba a v tomto roce přešlo vlastnictví odevzdací listinou na Josefa a Marii Juklíčkovi, po ½. Exekuce byla zrušena. V témže roce si Josef Juklíček, truhlář, vzal za manželku Marii Smolíkovou, dceru kameníka z Husy čp. 18. V roce 1910 získali tržní smlouvou vlastnictví Adolf a Marie Vlčkovi. Po nich to získala postupní smlouvou v roce 1937 Marie Mužáková.

Husa čp. 16 – st.p. 81

V roce 1843 byl vlastníkem Odcházel Václav, domkař. V roce 1847 si Václav Mlejnek (27 let) vzal za ženu Františku Odcházelovou (20 let) z Husy čp. 16. a v roce 1869 si vzal František Böhm z Votvovic Antonii Mlejnkovou, dceru krejčího z Husy čp. 16. V roce 1876 si vzal František Laxar, voják z Josefova za manželku Annu Mlejnkovou z Husy čp. 16. V roce 1882 byl vlastníkem Václav Odcházel. V roce 1888 získala vlastnictví odevzdací listinou Kateřina Koťátková. V roce 1911 koupili domek tržní smlouvou Václav a Aloisie Koťátkovi. V roce 1913 získali tržní smlouvou Josef a Františka Beranovi. V roce 1962 koupili domek František a Růžena Bártovi.

 Husa čp. 17 – st.p. 82

V roce 1836 si vzal Josef Nahlauský (29 let), pracovník vrchnosti, za ženu Marii Baranskou (22 let) z Loužek čp. 44. V roce 1843 byl vlastníkem Krejčí Josef, domkař. V roce 1863 koupil dům tržní smlouvou Václav Mašek, který byl však zadlužen. Proto dům koupil v roce 1890 hrabě Rohan Kamil a přenechal Petru Buškovi. V roce 1895 si zde Jan Brzobohatý, obuvník z Mnichova Hradiště, vzal za manželku Marii Voledovou, která zde sloužila U Bušků. V roce1896 si zde Josef Koťátko, krejčí, pocházející z čp. 16, vzal Aloisii Boudovou, která sloužila u Bušků. V roce 1896 odevzdací listinou zdědila Kateřina Bušková. V roce 1934 tržní smlouvou získala Milada Bušková, provdaná Štěpánková. V roce 1935 získal odevzdací listinou ½ Štěpán Štěpánek. V roce 1948 získala tržní smlouvou ½ Milada Štěpánková.

Husa čp. 18 – st.p. 64

V roce 1843 byl vlastníkem Rengel Josef, domkař. V roce 1853 dům získal odevzdací listinou (?) kníže Rohan Kamil.V roce 1897 vlastnil Alain Rohan. Ale bydleli zde nájemníci, kteří asi pro Rohana pracovali. V roce 1857 si zde bral Vincenc Smolík, kameník z Mirošovic , za manželku Amalii Kozmig z Engenthalu. V roce 1862 se zde ženil Jan Vondráček, řezbář z Mirošova, s Annou Novákovou z Řepína. V roce 1884 si bral Václav Brábovec, truhlář, který zde bydlel, Mařákovou Annu z Radimovic.

V tomto domě bydleli celou dobu také Buškovi, rodina Petra Buška, řezbáře, kterého si přivezl Rohan z Prahy. V roce 1889 se zde ženil Dominik Bušek, syn Petra Buška, s Kateřinou Maškovou z Husy 17. A v roce 1890 si Engelbert Fuksa, inženýr z Prahy, bral Kláru Buškovou. V roce 1893 si zde Marie Lauová, služka z Husy čp. 18, brala Antonína Jochmana, obuvníka z Turnova. V roce 1898 domek koupili tržní smlouvou Josef a Marie Juklíčkovi. V roce 1924 získali vlastnictví podle notářského spisu Rudolf a Aloisie Adamovi. V roce 1929 získali tržní smlouvou Antonín a Anna Pařízkovi po ½. V roce 1941 získala odevzdací listinou Anna Pařízková ½ po Antonínovi Pařízkovi.

Husa čp. 19 – st.p. 115

 V roce 1859 získali chalupu tržní smlouvou Václav a Terezie Mrázovi, kteří v roce 1848 koupili domek (nebo pozemek) od Františka a Františky Odcházelových. V roce 1891 zdědil Václav Mráz ½ po Terezii. V roce 1897 koupil domek Josef Wich. V roce 1921 ho získala postupní smlouvou Marie Wichová a v roce 1948 postupní smlouvou Anna Hejtmánková. V roce 1857 se zde ženil Josef Veis, obchodník z Hodkovic s Barborou Kalvodovou, jejíž otec byl kočím v Hlavici.

Husa čp. 20 – st.p. 132

V roce 1874 koupili tržní smlouvou Antonín a Helena Weisovi. V roce 1883 koupila Josefa Hašková. V roce 1896 vzniklo exekuční právo. Po získání vlastnictví odevzdací listinou Josefa Peciny bylo exekuční právo vymazáno. V roce 1917 zdědila domek Berta Pecinová a po ní ho v roce 1948 zdědil Arnošt Kopřiva.

5.03.2007 Josef Havlíček

Comments